Jan Opletal

MUDr. Jan Opletal

 
Jan Opletal se nestačil stát lékařem, protože ho zastřelili Němci. Přesto získal titul doktora medicíny. Titul MUDr. mu udělila Karlova univerzita v roce 1945 in memoriam. Než byl zastřelen německými okupanty, příslušel mu "jen" titul MUC, tedy medicinae universae candidatus, česky medik. Byl studentem 4. ročníku lékařské fakulty. Jeho pamětní desku najdeme na zdi Foniatrické kliniky Fakutní nemocnice 1. lékařské fakulty (poblíž byl postřelen na rohu ulic Žitná a Mezibranská)  a na budově Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici v Praze 2.
 
Janu Opletalovi bylo 24 let, když 11. listopadu 1939 zemřel po zásahu německých okupantů proti studentské demonstraci. Symbolicky ho lze považovat za první českou oběť druhé světové války. Zemřel na následky devítinásobného průstřelu střev, který přes chirurgické ošetření způsobil peritonitidu. Na stejnou komplikaci zemřel po souboji i známý ruský básník Alexandr Segejevič Puškin. 
 
Zajímavostí je například Opletalovo datum narození, podívejte se na Wikipedii ↑: jednou je uveden poslední prosinec roku 1914 a jednou až 1. 1: 1915. Pravdivý je ten Nový rok. Rodiče syna o den ostařili, aby mohl do školy o rok dříve. Wikipedie mátla  také údajem o tom, že byl operován profesorem Jiráskem. Dnes je již údaj pravděpodobně opraven, ale můžete se podívat na otisk wikipedie z roku 2016. Pravda byla taková, že Jan Opletal byl operován na chirurgické klinice profesora Jiráska, operoval ho profesor Václav Pačes (jeho syn byl v letech 2005 až 2009 předsedou Akademie věd ČR). 
 
Jak to všechno vzniklo? Jan Opletal byl studentem 4. ročníku lékařské fakulty a současně byl místopředsedou studijní samosprávy Hlávkových kolejí. Účastnil se příprav protifašistické demonstrace  v den výročí vzniku Českosolovenska 28. října 1939. Vyzýval ostatní studenty k účasti na této demonstraci, a protože okupanti nedokázali najít jiného leadera studentského odporu, vybrali si právě Opletala. Prý tedy jeho zastřelení nebylo náhodou, ale šlo o domněnku gestapa, že jde o vůdce studentského hnutí Existuje i jiná teorie. Podle Opletalova životopisce Zdeňka Vyhlídala je prý také možné, že Opletala zastřelili fanatičtí němečtí nacističtí studenti, kteří se demonstrace zúčastnili vyzbrojeni civilními pistolemi. Profesor Pačes totiž tvrdil, že kulka, kterou odstranil z Opletalova těla, byla z civilniího revolveru.
 
Opletalova pohřbu se 15. listopadu zúčastnily tisíce lidí, také ostatní vysokoškolští studenti. Pohřeb byl demonstrací proti okupantům. Násilná reakce Němců a byla rychlá.  Připravená přímo Adolfem Hitlerem jako Sonderaktion Prag vom 17. November 1939. V noci ze 16. na 17. listopad 1939 nacističtí okupanti uzavřeli české vysoké školy. Záhy poté bylo popraveno devět studentů a dvanáct set jich odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. V koncentráku zemřelo 121 z nich. Ostatní byli postupně propuštěni do ledna 1943. Víte, kdo propuštění na Němcích vydyndal? Prezident dr. Emil Hácha, kterého pak jako tzv. kolaboranta po válce čeští vlastenci zatkli a jen brzká smrt ho zachránila od perzekuce. 
 
Mezinárodně "proslavilo" 17. listopad hlavně uzavření všech českých vysokých škol. Ještě za druhé světové války se tento den stal Mezinárodním dnem studentstva. České vysoké školy byly uzavřeny zprvu na 3 roky, ale v roce 1942 je říšský protektor Reinhard Heydrich neotevřel. Po atentátu na Heydricha neotevřel české vyskoké školy ani K. H. Frank. Neznamená to, že by se v Protektorátu Čechy a Morava nedalo studovat na vysoké škole. Nadále fungovala německá univerzita v Praze a německé technické vysoké školy v Praze a Brně. Po válce byly tyto německé vysoké školy zrušeny výnosem prezidenta Beneše, a to zpětně k 17. listopadu 1939, takže jejich absolventům nebylo uznáno vysokošklolské vzdělání. Německu loajální Češi mohli v roce 1941 a 1942 získat oprávnění studovat v Německu, v roce 1941 bylo studium v Říši povoleno 35 studentům a v roce 1942 380 studentům (z více než 3500 přihlášených) . Svá studia však dokončili až po válce zase v Československu, protže mezitím válka skončila.  Studovat směli jen medicínu a techniku.  
 
Seznam českých vysokých škol uzavřených 17. listopadu 1939: 
  1. Univerzita Karlova v Praze
  2. Masarykova univerzita v Brně
  3. České vysoké učení technické v Praze
  4. Česká vysoká škola technická v Brně
  5. Vysoká škola zemědělská v Brně
  6. Vysoká škola zvěrolékařská v Brně
  7. Akademie výtvarných umění v Praze
  8. Vysoká škola báňská v Příbrami
  9. Cyrilo-metodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci
  10. Husova evangelická bohoslovecká fakulta v Praze
 
Dnes slavíme 17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii. To však souvisí s jinou demonstrací studentů, a to v roce 1989, která odstartovala u nás sametovou revoluci.